Jan Padych – autor příběhů z pravěku a současnosti

Jan Padych je autorem příběhů z nejstaršího dávnověku i ze současnosti.

Narodil se 8.3.1954 v lázeňském měste Jeseník. Mládí prožil v Havířově, od r. 1989 žije a pracuje v Ostravě. Po absolvování střední ekonomické školy pracoval v obchodních organizacích v kontrolních a řídících funkcích na krajské i podnikové úrovni. V porevolučních letech působil převážně v pojišťovnictví, v letech 1994-1995 také jako jazykový redaktor v knižním  nakladatelstvích Optys v Opavě. Od r. 2006 pracuje v bezpečnostních agenturách.

Publikovat začal v dospělém věku ojedinělými povídkami a fejetony (hlavně v Čs. rozhlasu). V roce 1988 vyhrál celostátní soutěž GENERACE 88 v oboru próza. Od r. 2001 členem Obce spisovatelů.

V prvních porevolučních letech (1991 – 1992) psal velkoplošné články (eseje) do Ostravského večerníku. Zprvu pod pseudonymem Samuel Dan články („Současný démonismus“, „Padlý anděl Satan“, „Vděk starých bohů“), v nichž uplatnil své znalosti jak z prostředí křesťanských denominací, tak rovněž z okultní literatury. Později (1992 – 1993) vydával články již pod svým jménem a jejich obsah zaměřil především na pravěkou archeologii („Svědectví Býčí skály“, „O bronzových pokladech“, „Mystéria pravěkých nádob“). Následovaly knižní publikace (viz dále).

V roce 2004 společně se synem Danielem založili nakladatelství (nakl. Daniel Padych), kde vydal román „Bouře ve sklenici piva – pojišťovácký román“. Kniha byla vybrána Českou televizí  jako námět k natočení celovečerního filmu „Každý den karneval“ (2005) s Pavlem Zedníčkem v hlavní roli, dále s Jitkou Asterovou, Michalem Dlouhým a dalšími populárními herci. (Scénář k filmu zpracovali Martin Fahrner, Michal Josef Przebinda a Aleš Jurda). Další kniha v tomto rodinném nakladatelství vyšla v r. 2013 elektronicky (na www.padychbooks.com) pod názvem „Pravěké ženy a jejich velké tajemství“ (viz dále).

Jan Padych od mládí tíhnul k nejstarším dějinám a reáliím nejstarších kultur. Velmi se zajímal o starověké dějiny, také o pravěk střední Evropy. Odtud jeho zájem o nejstarší dějiny náboženství, včetně dějin magie a pověr. Vztah k pradávné historii vedl Jana Padycha k samostudiu. Své vědomosti doplňoval i dlouholetými diskusemi a korespondencí s odborníky. Jedním z nejvýznamnějších byl Profesor Rudolf Mertlík, klasický filolog, spisovatel, básník a překladatel, jeden ze zakladatelů Antické knihovny, se kterým se setkával v letech 1972 – 1985 (antická literatura, dějiny, reálie). Mnoho poznatků získal rovněž od PhDr. Jiřího Pavelčíka, CSc, archeologa a etnografa (1993 – 2009). Také od Mgr. Martina Golce Ph.D., archeologa a speleologa (2004 – 2008).

Knižní publikace

Sibyla a démonismus (1991, vydalo nakl. Petit družstva Sampex Ostrava), ISBN 80-900082-3-2)

Fotbalový generál (1995, vydalo nakl. Optys v Opavě), ISBN 80-85819-28-7)

Krysa v hlavě (1996, vydalo nakl. Sena v Ostravě), ISBN 80-86004-00-7)

Z pravěkých ság – Nesmrtelný (2000, vydalo nakl. Alpress ve Frýdku Místku), ISBN 80-7218-385-0)

Bouře ve sklenici piva – pojišťovácký román (2004, vydalo nakl. Daniel Padych v Ostravě), ISBN 80-903492-1-8)

Čas vlků (2007, vydalo nakl. Alfa Publishing v Praze), ISBN 978-80-86851-70-9)

Pravěké ženy a jejich velké tajemství (2013, vydalo nakl. Daniel Padych v Ostravě), ISBN 978-80-903492-2-3)

Prastará tajemství, díl 1., Syn významného (2016, vydalo Nakladatelství Daniel v Ostravě)

Prastará tajemství, díl 2., Drtící palice (2016, vydalo Nakladatelství Daniel v Ostravě)

Prastará tajemství, díl 3., Strážci ohňů (2016, vydalo Nakladatelství Danie v Ostravě)

Prastará tajemství, díl 4., Jestřábí děvka (2016, vydalo Nakladatelství Daniel v Ostravě)

Prastará tajemství, díl 5., Příchod neznámého (2016, vydalo Nakladatelství Daniel v Ostravě)

Prastará tajemství, díl 6., Hněv předků (2016, vydalo Nakladatelství Daniel v Ostravě)

Krysa v hlavě (2016 - druhé vydání, vydalo Nakladatelství Daniel v Ostravě)

Bankéři z pergoly (2017, vydalo Nakladatelství Daniel v Ostravě)

Náš archaický svět (2017, vydalo Nakladatelství Daniel v Ostravě)

Příběhy z pravěku a ze současnosti (2017, vydalo Nakladatelství Daniel v Ostravě)

Machrovat by se nemělo (2017, vydalo Nakladatelství Daniel v Ostravě)

 

Filmový námět

Námět celovečerního filmu „Každý den karneval“, natočila Česká televize v r. 2005 podle knihy Jana Padycha: „Bouře ve sklenici piva – pojišťovácký román“

K jednotlivým knihám

Obě nejdříve vydané publikace „Sibyla a démonismus“ a „Fotbalový generál“ se výrazně liší od pozdějších Padychových próz. Knížka o sibylské tradici byla původně určena pro vnitřní potřebu křesťanských skupin, ve kterých se autor v 80. letech angažoval (zpracována v r. 1986). Na druhé straně pak knižní hra „Fotbalový generál“ pro mladé příznivce kopané evokuje „intimní“ prožívání atmosféry velkých dramatických utkání slavných týmů z pozice fotbalového stratéga.

Sbírka novel „Krysa v hlavě“ (vznikla v letech 1988 – 1989) podává příběhy mladých lidí, je spojená postavou mladíka s přezdívkou „Brzda“. Ten se dostává do rozličných situací a stěží by kdokoliv dospělý a soudný souhlasil s řešeními, ke kterým se Brzda i jeho přátelé či nepřátelé uchylují. V tomto smyslu lze „Krysu v hlavě“ považovat za silně provokující. Provokující je i výtvarné provedení obálky (grafik Jiří Neuwirt). Jsou zde však popsány situace, se kterými se mnozí mladí lidé běžně setkávali nejen v závěru 80. let, do nichž byly příběhy zasazeny. Party, šikana, fašismus, satanismus, feťáctví, narkomanie... Kniha je prosycena revoltou mladých vůči dospělým, vůči těm nahoře, kteří mají všechno, zatímco oni nemají nic. A pokud se dospělí chovají amorálně, smířlivě ke špatnostem, sobecky, pokrytecky, mocensky, korupčně, závistivě a pokrytecky, pak mladí nemají chuť se chovat podle jejich výsostných přání, třeba i za cenu sebezničení... Hlavní těžiště knihy spočívá v novele „Lámání křížů“. Brzda je zde členem party metalových satanistů, přitom udržuje styky se svými přáteli, evangelíky. Jako přesvědčený satanista a feťák se uchyluje ke všelijakým akcím, někdy dokonce i velmi morbidním. Když se mu pak začne stupňovat jeho krize (kterou nazývá „krysa“) a začíná to být víc než vážné, rozhodne se s feťáctvím skončit. To ale znamená radikální rozchod se satanskou partou, což ale není vůbec jednoduché, spíše naopak... Jednotlivé příběhy jsou psány zajímavě, škoda jen, že z nakladatelství vyšel text značně narušený. Přesto byla v následujících letech po knížce sháňka.

Román z konce doby bronzové „Z pravěkých ság – Nesmrtelný“ sice využívá reálie pravěké kultury podolské a topografii okolí dnešního Brna a Moravského krasu (včetně světoznámé lokality Býčí skály), avšak autor si zde nekladl za cíl rekonstrukci konkrétních historických událostí. Kromě toho, že příběh je nesmírně poutavý, nalezneme zde řadu mytologických symbolů a jinotajů, které se týkají nejen konce doby bronzové (matriarchát, amazonismus, lidští bohové a jiné.) Hlavní postavou příběhu je mladík jménem Kalanis. Dostává se do situací, které jsou pro něho zprvu nepochopitelné, neboť nezná svůj skutečný původ. Důležitý je i jeho citový vztah k dívce, kterou považuje za svoji pokrevní sestru a bojí se, že by mohl být krutě potrestán za incest. V krajině se stupňuje napětí mezi nejmocnějšími náčelníky a schyluje se ke kruté válce. Kalanis se v tomto sporu stal velmi důležitou osobou a záhy poznal, na které straně je jeho pravé místo. Padychův pravěký román je laděný hodně dobrodružně a záhadně, obsahuje legendy, lásku, nenávist, přátelství i zradu. Výsledek kruté války zjevně symbolizuje definitivní vítězství patriarchálních idejí nad pozůstatky prastarých matriarchálních tradic.

V románu „Bouře ve sklenici piva – pojišťovácký román“ autor patřičně využil své zkušenosti z praxe pojišťováka. Jsou zde znamenitě odpozorované situace a charaktery. Příběh je vylíčený velmi barvitě. Je zasazený do současné Ostravy, ale klidně se mohl odehrát v kterémkoliv jiném městě. Hlavním hrdinou je pojišťovák Pavel Jilemnický, který se vlivem seskupení několika značně nepříznivých náhod dostane do značných finančních potíží a jeho rodině hrozí vystěhování z panelákového bytu. Klienti zrušili smlouvy a jemu tak náhle narostly značné závazky. Jeho kontakty i stávající klienty se rozhodla převzít jeho kolegyně z pojišťovny, což se jí vydatně dařilo s pomocí ředitele, se kterým udržovala poměr. Kromě vysokých dluhů tak Pavel přicházel ještě o své zdroje příjmů. Další potíž na sebe nedala dlouho čekat v podobě policejního vyšetřování kvůli pojistnému podvodu, který nezpůsobil. Kromě toho měl Pavel také několik známostí, které udržoval jaksi „na hraně“, neboť mu záleželo na udržení rodiny. Zajímavě je podán nenaplněný vztah s těžce nemocnou kráskou Irenou, která s ním později komunikovala mobilními zprávami jako odněkud z jiného světa. Svoji velkou (hlavně finanční) krizi Pavel nakonec ustál, třebaže řešení v žádném případě neodpovídalo jeho představám. Nutno říct, že příznivý obrat nastal především díky jeho snaze o udržení rodiny. Žádná z postav románu není vylíčena jako vysloveně zlá. Pokud došlo ke kolizi či intrikám, vždy byly i negativní projevy motivovány a dají se jaksi lidsky pochopit. Hlavně je to román o touhách a nadějích. Kdo po ničem netouží, zpravidla se také ničeho dobrého nedočká... Román posloužil jako námět pro celovečerní film České televize „Každý den karneval“ s Pavlem Zedníčkem v hlavní roli (2005).

Padychův román „Čas vlků“ zavede čtenáře do konce doby kamenné před 7 tisíci lety, kdy pravěkou jižní Moravu plně ovládali neolitičtí zemědělci, v zemi ještě zůstávaly početně slabší klany předchozí mezolitické lovecké populace. Příběh je zasazený do prostředí světoznámých pravěkých lokalit na Znojemsku (Těšetice-Kyjovice a Hluboké Mašůvky), také do Moravského krasu (Býčí skála). Z textu je patrná velmi dobrá znalost pravěkých reálií. Příběh je psán zajímavě, je plný dramatických událostí, intrik, prastarých pověr, nepřátelství, lásky, závisti i zrady. Není zde nouze o legendy a zkazky. Krajinu ovládaly šamanky v čele s lidskou bohyní Prabábou Itšarvou, a to někdy i za cenu velmi krutých perzekucí. Je zákonité, že tato nadvláda není zdaleka všemi přijímána pokorně, zejména některými muži, ale určité nebezpečí hrozí také od klanu lovců, hlavně od dívky, která sama aspirovala na post lidské bohyně. Hlavním hrdinou je mladý muž Čarš, původně pastevec a strážce, který se poté, když zcela náhodou zabrání únosu Prabábiny vnučky, stane významným mužem a jeho společenské postavení se vydatně změní. Čarš byl původně přiženěn do skupinového manželství, kde už předtím žili jeho dva starší bratři s trojicí sester z jiného klanu. Tu nejmladší (a nejhezčí) si přivlastnil nejstarší bratr a zbývající dvě, mezi kterými si mohl vybrat, ho nepřitahovaly. Proto se takříkajíc ohlížel jinam, třebaže to kvůli prastarým zvykům přinášelo značná rizika. A protože byl pohledný a charismatický, neměl o známosti nouzi a dokonce si takto vybudoval kariéru stavitele posvátných kůlů. Chtělo to určitý čas, než si v citové oblasti učinil pořádek. A právě to způsobilo, že se spolu se svojí milou dopustili neodpustitelného provinění, které muselo být odčiněno nejvyšší obětí, neboť byl znesvěcený jeden z velkých mýtů. Shodou okolností k tomu došlo v době, kdy se blížil svátek mrtvých a situace v krajině se velmi dramatizovala. Původní pořádky se nedařilo udržovat ani magickými hrozbami, ani nejkrutějším terorem. Rozuzlení se očekávalo od velkého svátku i za tu cenu, že si mrtví předkové někoho odvedou, jak se podle pověstí a zkazek stávalo v dřívějších dobách. A velký svátek skutečně přinesl určitá řešení. A nutno dodat, že zrovna taková nikdo ze zainteresovaných nečekal.

Pojednání „Pravěké ženy a jejich velké tajemství“ se velmi liší od všech předchozích Padychových publikací. Autor zde zajímavým a neotřelým způsobem popisuje pravěká období od konce doby ledové po začátek doby železné. Mnohé čtenáře tento stručný obraz pravěkých dějin bezpochyby velmi překvapí. Věnuje se zde i takovým tématům jako například svět mužů kontra svět žen, tajné ženské společnosti, amazonismus, sibyly, svatá svatba, orgie, kulty plodnosti. Také odívání žen a jejich zdobivosti, stavbám velkých neolitických domů atd. Málokdo jistě ví, že střední Evropa nikdy nebyla žádnou zapadlou končinou v hlubokých pralesích, nýbrž zde byly kontakty s těmi nejvyspělejšími civilizacemi, do jejichž osudů lidé z našich zemí také kdysi výrazně zasáhli. V textu jsou připomenuty lokality jako Molpír, Býčí skála, Domica, Myšia Horka, Gánovce, Barca, Štramberk. Podrobně se zde věnuje i velmi staré pověře o sexuálních útocích nočních démonů (sukuba a inkubus), s jejímiž projevy se lze setkat ještě i dnes. Tyto zážitky byly odjakživa spojovány s magií a čarodějnictvím a tudíž autor tento fenomén posuzuje podle dnešního stavu magického poznání ( tzv. psychologického modelu). Celé pojednání o pravěkých ženách nelze chápat ani jako propagaci herezí nebo novopohanství, ani feminismu či dokonce čarodějnictví nebo magie, ba ani moderních poznatků hlubinné psychologie, dosahovaných pomocí prostředků psychotropního šamanismu. Své hlavní motivy autor shrnul v samotném závěru. Jeho zájem spočíval pouze ve snaze vnést trochu světla do šera dávných věků i do temnot nejtemnějších...

Šestidílný román z konce doby halštatské pod názvem Prastará tajemství (1. Syn významného, 2. Drtící palice, 3. Strážci ohňů, 4. Jestřábí děvka, 5. Příchod neznámého, 6. Hněv předků) autor pojal v žánru fantasy jako dobrodružný a mysteriózní příběh. Střední Evropa v 6. století př. n. l. Velmožská vrstva bohatne a ostatní obyvatelstvo chudne. Na hradištích a dvorcích se střídají kupecké karavany,  putující  po tzv. Jantarové stezce. Kupci přivážejí všelijaké luxusní zboží a odvádějí si zástupy budoucích otroků. Pořádají se nákladné hostiny, hrdinské zpěvy o předcích, velkolepé velmožské pohřby. A tehdy ze stepí od Dunaje i od Černého moře přicházejí  loupeživé oddíly i armády velmi bojeschopných jezdců, kočovných pastevců, které zlákala vidina  poměrně snadné kořisti. Místní klany a kmeny, ovládané elitními vrstvami bojovníků, a navíc často ještě vnitřně i z vnějšku znesvářené, nemají schopnost patřičně vzdorovat početným a skvěle organizovaným nájezdům. Když navíc ziskuchtiví velmoži se nezřídka přidávají i k drancujícímu nepříteli.  A tehdy vezmou věc do rukou moudří svatí muži,  kteří si velmi dobře uvědomují příčiny. Připomínají si prastaré bohy,  jejichž rituály jsou nesmírně kruté. Avšak účel v jejich očích tyto prostředky posvěcuje. Svá velká tajemství mají i svaté ženy. Také ony dokáží  hodně překvapit a zasáhnout do osudů živých i mrtvých. Hlavní hrdinové románu, okolnostmi vtažení do her mocných,  musejí nezřídka podstoupit krutý boj o život a svobodu. Také o svoji čest a hrdost. V příběhu není nouze o hrdinské činy,  ani o zradu. Vedle zarytého nepřátelství v něm nalezneme také přátelství na život a na smrt. Rozhodně i lásku, velmi silnou a plnou rozporů. Lásku s poněkud jiným završením, než bývá obvyklé. Některá místa, kde se odehrává děj tohoto  šestidílného příběhu čtyř hlavních postav, velmi připomínají některé významné pravěké lokality z doby halštatské i historické události s nimi spojené (např. Molpír na Slovensku, Býčí skála a Krumlovský les na Moravě, Biskupin v Polsku). 

Román „Bankéři z pergoly“ je hlavně o tom, jak to může dopadnout, když se do podnikání pustí bohémové a dobrodruzi. Psal se rok 1992, nedlouho po Sametové revoluci. Na společném podnikání se dohodne skupina kamarádů, kterým nejenom schází patřičné vlohy, ale také mají své zažité představy o „pečených holubech“. Není tedy divu, že u nich dochází k pořádným průšvihům. Dneska se kdekdo podiví a jistě i s chutí zasměje, co tehdy bylo možné. Ale taková už přece byla ta takzvaná „zlatá doba raného kapitalismu“. Příběh party kamarádů je tak trochu o divoké privatizaci, výrazném fenoménu porevolučních let. Hlavně však o tom, jak by se podnikat rozhodně nemělo.

Autor pravěkých románů ve své knížce „Náš archaický svět“ předkládá řadu svých esejů a článků, které sepsal za období téměř 25 let. V závěru přidává také úryvky z pravěkého románu „Prastará tajemství“ s poukazem na dobu halštatskou, do které byl děj příběhu zasazen. Obsah knížky bezpochyby překvapí mnohé čtenáře neobvykle podaným obrazem pravěkých dějin (od konce doby kamenné po začátek doby železné. Zejména však autor sleduje jeden velmi závažný motiv dějin od nejzazšího pravěku až hluboko do doby historické, který se výrazně zaznamenal kromě jiného i na vývoji náboženství , a to v nesmírně krutém zápasu matriarchálních a patriarchálních idejí, který mnohem později vyústil v neblaze proslulé hony na čarodějnice. Také se zde dobereme k tématům jako svět mužů kontra svět žen, tajné společnosti, amazonky, orgie, kulty plodnosti, odívání žen, stavby velkých neolitických domů atd.

Sborník „Příběhy z pravěku a ze současnosti“ předkládá čtenáři úryvky z autorových románů a novel. Jedná se o tři romány z pravěku a tři knihy ze současnosti.

Knížka „Machrovat by se nemělo“ přináší minipovídky (nejen) o machrování. Motto: Machrovat by se opravdu nemělo, ale na co pak chcete tak zvesela vzpomínat až do pozdního věku?

 

Recenze a rozhovory v médiích

  • Martin Pilař: Románový obraz životních poměrů panujících na Moravě v době pravěku – Autor pracoval na přípravě knihy celých 7 let – MS Den 21. 2. 2001
  • Tomáš Pavlica: Zajímavé čtení o pravěku – Nové knihy 32/33, ročník 41, 15.8.2001
  • Daniela Pilařová: prozaik Jan Padych čte ve čtvrtek ze své knihy – Britské listy 6.6.2002
  • Hrdina románu se dostal až na frýdecký zámek – Frýdeck-Místecko MS Deník 26.10.2004
  • René Stejskal: Román popisuje zážitky pojišťovacího agenta – Frýdecko-Místecko a Třinecko, 20.10.2004
  • Milan Švihálek: Spisovatel Jan Padych – Moravský Homér neexistoval,  MS Deník 16.4.2005
  • Břetislav Uhlář: Pavel Zedníček si zahraje na Ostravsku pojišťováka – MS Deník 26.7.2005
  • Napsal roli pro Zedníčka – Jižní listy, Ostrava, 2/2006
  • Padych vydal další román – Právo, 28.6.2007
  • Na čem pracuji? Jan Padych, spisovatel – MS Deník, 1.2.2010
  • Pravěk, to jsou především lidé, nikoliv pouhé věci a kultury – Archeologie Moravy a Slezska 2015
  • Libor Martínek: Spisovatel historické prózy - bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/dejiny-literatury-na-bruntalsku-xcii-2015

 

Sibylla a démonismus Fotbalový generál Krysa v hlavě  Z pravěkých ság - Nesmrtelný Bouře ve sklenici piva Čas vlků Pravěké ženy a jejich velké tajemství