Kategorie: články

Kdy na svět přišla láska?

To nám už nikdo nepoví...

Kdy skutečně přišla na svět láska, nám nikdo nepoví. Nicméně vědecká tvrzení o tom, že skutečná láska je záležitostí dlouhého historického vývoje a lze ji prokázat až ve středověku, dnes určitě nelze brát doslova. Od napsání knihy „Dějiny lásky“ (počátek minulého století) uběhlo moře času a přibyly další poznatky.

Dnes už rozhodně neklademe rovnítko mezi životem současných přírodních národů a životními poměry v našem evropském pravěku. Stěžejními argumenty pro popírání lásky mezi mužem a ženou v pravěku byla především absence pohlavního studu vlivem běžné nahoty. Tu však můžeme vyloučit každopádně pro dobu ledovou. Kromě nutnosti teplého oblékání je prokázáno i vkusné odívání a zdobivost.

Je zřejmé, že důvody pro absenci lásky u pravěkého člověka se týkají přírodních kultur na úrovni divošství, což by v Evropě mohlo odpovídat ještě době ledové, nikoliv už závěrečné fázi doby kamenné. Tehdejší obyvatelé střední Evropy, neolitičtí zemědělci, nežili už v kulturním stupni divošském, nýbrž na úrovni o poznání vyšší. (Přes některé výhrady je etnografický materiál ze života přírodních národů pro poznávání pravěku nesmírně cenným zdrojem.)

Ještě v první polovině minulého století bývalo zvykem vidět naše pravěké předky jako lidi hodně primitivní a mentálně značně zaostalé, špinavé a otrhané. Dnes se připouští, že kdyby se (samozřejmě hypoteticky) zaměnily zrovna narozené děti v kolébce, dítě z neolitu za dnešní dítě a naopak, nikdo by na nich vůbec nic podivného nepozoroval po celý jejich život. Dítě z neolitu by se chovalo naprosto normálně jako dnešní, chodilo by do školy, hrálo počítačové hry, později chodilo do zaměstnání. Dnešní dítě, od kolébky vyrůstající mezi neolitiky, by pravděpodobně nijak nevynikalo nad jiné.

A ještě něco. Známý genetik Gerald Crabtree ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii v tomto směru ještě přitvrdil. Přišel s hypotézou, která lidskému druhu příliš nelichotí. Podle něj s vynálezem zemědělství lidstvo přišlo o podstatné stimuly k využívání a rozvoji inteligence. Výsledkem je, že v posledních několika tisících letech druh Homo sapiens sapiens postupně hloupne. Pokud bychom dokázali přepravit v čase průměrného Řeka z roku 1000 př. n. l. do naší současnosti, byl by dnes pravděpodobně jedním z nejchytřejších lidí na Zemi, domnívá se Crabtree, který svou teorii publikoval v časopise Trends in Genetics. „Přestože náš genom je tak křehký, naše společnost je dostatečně robustní díky vymoženosti vzdělání, které dokáže všem zprostředkovat potřebné vědomosti,“ uzavírá Crabtree. (zdroj nett)

S tím nepochybně souvisí i odpověď na otázku, zda pravěký člověk byl schopný skutečné lásky mezi ženou a mužem. Dispozice určitě měl. Ale byly tu určité vlivy a překážky...

Jan Padych

25.1.2013

Sepsáno pro WWW.PADYCHBOOKS.COM

Zdroj: Jan Padych: Pravěké ženy a jejich velké tajemství


Vydáno: 3.1.2018 17:46 | 
Přečteno: 117x | 
Autor: Jan Padych
 | Hodnocení:



Komentáře jsou automaticky uzavřeny 30 dnů po vydání článku.

Komentáře rss

stop Uzamčeno - nelze přidávat nové příspěvky.

Nebyly přidány žádné komentáře.