Kategorie: Články

Lupičství v pravěku - 1. část

Pravěký člověk si vytvořil bohatý duchovní život...

Pravěký člověk si vytvořil bohatý duchovní život. Nejenom co se týká náboženství, ale i rozvinuté slovesnosti, všelijakých mýtů, pověstí, zkazek, písní, říkadel. A mezi zkazkami,  pověstmi i zpěvy bylo nepochybně věnováno hodně prostoru vděčným vzpomínkám na slavné hrdiny a jejich nezapomenutelné činy. A vedle hrdinství se bezpochyby hovořilo i zpívalo také o všelijakých loupežnících a raubířích.

Lupičství je staré jako lidstvo samo. Odráží se i v nejstarších  dochovaných mýtech a pověstech. S lupiči se potýkali i takoví slavní hrdinové jako byl Théseus. Když se vydal do Athén, aby se přihlásil se svými nároky na královský trůn, narazil cestou hned na několik obávaných lupičů, které zabil a získal si tím značný věhlas. Nejdřív se musel vypořádat s chromým obrem Perifétem. Hrdina ho zabil jeho vlastním železným kyjem, jímž obr předtím pobil mnoho přepadených. Další lupič v řadě, Sínis, přivazoval své oběti k vrcholkům ohnutých stromů a nechával je roztrhat na kusy. Théseus mu provedl přesně to samé, co dělal on. Prohnaný lupič Skeirón vždy čekal na vysoké skále nad mořem a žádal pocestné, aby mu umyli nohy, načež je pak nelítostně skopl ze skály do moře. Ovšem ani on si na Thésea  nepřišel. Ten ho popadl za nohy a svrhl dolů. Na další cestě pak Théseus zápasil s ukrutníkem Kerkyónem a zabil ho. Posledním loupežníkem na hrdinově slavné pouti byl Prokrústes, neboli Napínač. Vždy pozýval pocestné do svého domu a nutil je spát v jedné ze dvou postelí, z nichž jedna byla delší a druhá krátká. Podle toho své oběti napínal, nebo utínal, co přečnívalo. Také tento zlosyn padl rukama hrdiny, a to nachlup stejným způsobem, jakým  předtím škodil.

Pravěké lupiče bychom si představovali bez výjimky jako samé vyvrhele a odpad společnosti, jednotlivce nebo bandy, číhající u cest, po nichž putují osamělí pocestní, skupiny osob, pastevci se stády, anebo kupecké karavany. Avšak v dávných archaických dobách bylo lupičství poměrně silně zakořeněno a souviselo s obecným společenským vědomím., jemuž nebylo cizí kořistnické myšlení.

V zásadě můžeme tyto pradávné lupiče roztřídit do tří základních skupin. První tvořili zločinci a psanci, vyřazení ze společnosti. Druhá vznikala z přistěhovalců, kteří se většinou v nové domovině dosud nestačili uplatnit a patřičně zakořenit. Třetí skupinu pak můžeme  přičítat úctyhodně starým mystickým tradicím. Všechny tři skupiny mívaly bezesporu jedno společné. A to, že jednotlivé osoby i celá společenství vedly takzvaný „vlčí život“, neboli život predátora.

Nebývalo výjimkou, že lupičské skupiny vyznávaly svá vlastní božstva, která měla něco společného s vlky, buďto vlčí podobu, nebo jméno.

S lupiči z prvních dvou skupin se obyvatelstvo při jejich dopadení vypořádalo značně nekompromisně, např. veřejnou popravou nebo lidskými oběťmi apod. Zato u lupičů třetí skupiny to tak vždycky nemuselo dopadnout (i když mohlo). Významný v tomto směru je  příklad se starořecké Sparty, kde lpěli na pravěkých bojovnických tradicích i v pozdějších dobách historických. Mladíci v době svého zasvěcení museli žít „vlčím životem“celý rok v lesích a živit se krádežemi. Po celou tu dobu je nesměl nikdo ani vidět, natož dopadnout. V tomto případě šlo o způsob bojovnické iniciace.

Tzv. „vlčí život“ mohl být spojován i s některými mystickými projevy. Třeba v kmeni italských Volsků v jisté době existovala zvláštní skupina lidí. Tito byli nazýváni „vlci ze Sory“ (Hirpi Sorani) podle města Sora, kde žili. Údajně se podle doporučení věštného orákula měli živit jako vlci, tedy loupežemi. Tito lidé ovládali řadu mystických praktik, mezi jinými i přecházení bosýma nohama přes rozpálené ohniště, což bylo součástí obřadů k zajištění dobré úrody. Je prokázáno, že tento šamanský obřad stejně jako vlčí životní styl jsou odrazem velmi starých náboženských představ, které mají svůj původ v nejzazším pravěku.

 

pro www.padychbooks.com zpracoval:      Jan Padych

Dne 19.11.2014

-----------------------
Stáhněte si nové eknihy z webu www.padychbooks.com autora Jana Padycha:

  • Prastará tajemství 1.-6.díl – dobrodružný a mysteriózní příběh z konce pravěku
  • Krysa v hlavě – příběhy mladých lidí z konce 80. let (party, šikana, fašismus, satanismus, feťáctví, narkomanie)

 


Vydáno: 27.12.2014 15:58 | 
Přečteno: 719x | 
Autor: Padych
 | Hodnocení:



Komentáře jsou automaticky uzavřeny 30 dnů po vydání článku.

Komentáře rss

stop Uzamčeno - nelze přidávat nové příspěvky.

Nebyly přidány žádné komentáře.