Kategorie: články

Sex a magie

V zásadě se magie člení na dvě části.

V zásadě se magie člení na dvě části. Na magii ceremoniální a magii myšlenkovou. Oba způsoby se odjakživa všelijak kombinovaly a prolínaly.

Ceremoniální forma spočívá v naprosto přesném opakování postupů, které jsou předepsány nebo se tradují ústně. Někdy se dokonce vyžaduje použití původního jazyka, který má být příslušným entitám blízký a lépe srozumitelný. Každá odchylka je považována za nežádoucí, případně i nebezpečnou. Entity prý bývají různé a jako někteří lidé, také ony se mohou zachovat různě, obzvlášť když se cítí být uražené. Používají se obřady z minulosti i některé nově utvořené. Entity bývají převzaty ze starých magických tradic, třeba z antické mytologie, staré židovské mystiky nebo také z Bible. Někteří mágové si entity tvoří sami.

Formu myšlenkovou, jak uvádějí staří okultní autoři (např. K. Weinfurter), praktikovali šamani už v době ledové, když připravovali lovce na příchod stád mamutů a jiné velké zvěře. Tato myšlenková magie má mnoho způsobů a je považována za velmi účinnou. Začátkem 20. století přišel původně humoristický autor P. Mulford s hnutím „Nová myšlenka“ (myšlenky jsou věci), z něhož pak čerpali autoři pro psychologické rady jak zbohatnout, jak získávat štěstí v lásce apod. Tyto postupy se velmi rozšířily a běžně se používají dodnes. Dle „Nové myšlenky“ je nutno začít se stanovením konkrétního cíle a neustále na něj myslet. Míra myšlenkové energie pak ovlivňuje výsledek. Po určité době se stav začne měnit k lepšímu. To je základní idea tohoto hnutí kromě dalších rad a doporučení, přidávaných později, třeba jak se chovat v určité situaci, jak volit slova apod.

Za velmi účinný způsob ovlivňování je považována sexuální magie, neboť údajně disponuje nesmírně silnou energií. Někteří autoři zdůrazňují, že není větší magické síly. Při vyvrcholení se má uvolnit obrovská energie a dle jejich mínění je hřích jí plýtvat pro pouhé osobní uspokojení. V rukou mága je sexualita velmi mocným nástrojem. S touto energií se pracuje podle toho, jaký účinek je vyžadován. Velmi účinná je askeze, úplné nebo časově omezené odřeknutí se sexu. Na druhé straně pak byl odjakživa používán i sex až perverzní. Uvádí se, že někteří mágové používají střídavě obojí formy a sledují tím určité cíle.

Lze předpokládat, že sílu sexuální magie znali už lidé v pravěku a úspěšně ji používali i ve vyspělých starověkých civilizacích (Pierre de Lasenic: Magie sexuelní). Zdá se, že ji někdy hojně využívaly některé gnostické sekty v dobách počátků křesťanství, avšak jediné zmínky se dochovaly ze spisů církevních autorů, kteří pro tyto praktiky nacházeli jen výrazy nejhlubšího opovržení a spojovali je s nejtemnějšími silami (luciferiáni atd.). Více než tisícileté období důsledné křesťanské cenzury způsobilo, že schopnosti sexuální magie doslova objevil až mág 20. století Aleister Crowley díky svým čilým stykům s mystickými skupinami po celém světě.

Tantrický sex, reprezentovaný knihou autorky M.Anand „Umění sexuální magie“ shledává správný okamžik výtrysku ohromné energie při společném vyvrcholení obou partnerů, pokud tento okamžik byl předtím co nejvíc oddalován. Situace se přirovnává k výstřelu, nesmí se však přitom zapomenout na vytýčený cíl, kterého je třeba dosáhnout. Důležité zde má být správné načasování. Magické ovlivňování je podle této knihy možné rovněž při masturbaci v naprosté samotě.

Uvádí se, že sexuální magie má široké využití. Například k věštění a evokacím entit z jiného světa. S entitami lze také obchodovat, dávat jim svoji sílu výměnou za jejich služby nebo dary. Obdobně lze sytit další entity, takto lze vzdávat hold božstvům a posilovat jejich sílu (jejich egregory). Uvádějí se také invokační a další techniky.

Někteří autoři připomínají takzvaný astrální sex. Muži jej mívají s tzv. sukubou, která má podobu obzvlášť vášnivé milenky. Ženy s inkubem, neobyčejně skvělým milencem. Tyto situace bývají spojovány s astrálním cestováním, kdy se má astrální tělo člověka odpoutat od tělesného těla, které zůstane jako bez života, a cestovat podle přání dotyčného. Údajně se takto dá zažít i sex, který navštívenému (nebo navštívené) má připadat dokonce jako velmi reálný a navíc ještě neobvykle dokonalý. Jsou i tvrzení, že takovýto host může mít podobu někoho, koho navštívený (nebo navštívená) velmi dobře zná. Může jít i o osoby zcela neznámé. Zejména anonymní autoři publikující na internetu popisují, jak je snadné něco takového vyvolat.

Jim DeKorne popsal takovýto prožitek ve změněném stavu vnímání při jednom ze svých experimentů:

„...(Později jsem si uvědomil, že to muselo být doleji na poloostrově, patrně Menlo Park). Nebyla to žádná halucinace – pořád jsem schopen si vybavit nábytek a styl, kterým byl pokoj zařízen. Nebylo tam rozsvíceno, ale mohl jsem rozlišit vše, jako za denního světla. Pokoj byl ponořen do zlatě ambrového světla, které nevrhalo žádné stíny. Vpravo v popředí stála další mladá žena. Byla zhruba stejně stará jako ta první – kolem dvaceti – malá hezká, s krátkými světlými vlasy. Na sobě měla krátkou noční košilku. Byla si mé přítomnosti ve svém bytě vědoma a byla zmatena, ale spíše takovým vzdáleným, nejasným a náměsíčným způsobem. Přestože jsem zažíval změněný stav vědomí, byl jsem v určitém smyslu zcela bdělý – kdežto ona se naopak chovala jako někdo, kdo sní. Během celého zážitku tento rozdíl našeho vnímání přetrvával. Otočila se a mířila do haly po mé pravici. „Vůlí“ jsem ji sledoval – nevím, jak jinak to mám popsat. Není to stejné, jako když se člověk rozhodne vykročit. „Vznášel“ jsem se přes pokoj a pak halou za ní – naprosto zvláštní pocit. Prostě na to „pomyslíte“ a už se pohybujete. Cestou jsem spatřil napůl otevřené dveře skutečné (ne snové) koupelny, ručníky visící na dveřích od sprchy, výlevka, toaletní stolek, na podlaze zmuchlané části oblečení. Na konci haly byly další dveře – nějak jsem věděl, že to je její ložnice. Zastavila se, otočila a spatřila mě se vznášet za ní. Na tváři se jí objevila panika! Proklouzla kolem mě a utíkala halou. V žádném případě jsem jí nechtěl nijak ublížit. Byl jsem velmi povznesen zkušeností, kterou jsem zažíval, cítil jsem velikou zvědavost a touhu komunikovat či navázat nějaký kontakt. Udělal jsem jakousi otočku ve vzduchu a zamířil zpátky do obývacího pokoje. Zastavila se u stolku vedle gauče a nervózně hrábla pro něco do popelníku. Myslím, že to byl nedopalek cigarety (astrální špaček!?). V panice se mi snažila ten předmět nacpat do ruky. Z mého pohledu šlo o jakousi její snovou logiku, jako kdyby se snažila mně vnutit nedopalek cigarety, a tím mě donutit, abych zase zmizel. (Toto nutkání nebylo možno ovládat – známka toho, že jsem nebyl plně pánem svého jednání, ačkoliv jsem byl plně při smyslech.) Jemně jsem uchopil její rameno a čekal, že všechno zmizí, jak tvrdil Fox ve své knize. Ale k mému překvapení byla tato druhá žena, na rozdíl od první, zcela hmotná. Bylo to přesně stejné, jako kdybych se dotknul „skutečné“ osoby. Jasně jsem cítil látku noční košile a teplo jejího těla pod ní. Až do té doby jsem si nebyl ze své strany vědom žádných úmyslů (tedy jiných, než nutkavé zvědavosti). Ale v momentě dotyku se celá věc okamžitě změnila v sexuální záležitost., něco jako kdybych zapnul vypínač, který sepnul jakési magnetické pole. Během zlomku vteřiny mě odstrčila, pak přešla do druhého extrému a prudce mě k sobě strhla do zoufalého objetí. Políbil jsem jí krk a byl jsem si jasně vědom toho, jak se moje vousy dotýkají její pokožky. (Byl to velmi, velmi skutečný pocit.) Zaklesla za mě nohy a vášnivě mě líbala na ústa. nedošlo k žádnému „proniknutí“ v normálním slova smyslu, pouze nás na krátký okamžik spojilo oslnivé modrobílé světlo, podobné, jaké vytváří svařovací oblouk...B-Z-Z-Z-T! BUM! Byl jsem ve své posteli a byl jsem zcela bdělý. Vedle mě spala moje žena. Srdce mi bušilo tak, že jsem se bál, že mám infarkt. Stěží jsem popadal dech – měl jsem pocit, že jsem rychlostí světla narazil do svého fyzického těla. Vstal jsem, bloumal bytem ve světle ranního svítání a snažil se uklidnit. Z nějakého důvodu jsem byl poděšen...“  (Jim DeKorne: Psychotropní šamanismus – psychotropní rostliny v čarodějnictví, vydala KNIHOVNA MOMO A VITARIAN)

Jak tento příklad posoudit podle magických modelů?

Model démonologický. Většinou vyvolá akci, ve které se projeví nějaká entita, již existující nebo vytvořená. Ta je pověřená většinou nějakým jedním speciálním úkonem. Jedná se o nejstarší model.

Model energetický. Vyvolá energii (nebo víc energií). Jde hlavně o nabíjení předmětů magnetismem, o magnetické léčení. Nebo také o vysílání energie.

Model psychologický je nejmladší. Magii staví do nitra lidské psychiky. Mág zde komunikuje s duchy, démony a anděly, v nichž spatřuje projekce jednotlivých archetypů. Model se opírá především o Freudovu psychoanalýzu.

(Podrobněji o těchto filosofických konceptech v knize Josefa Veselého: Magie)

Uvedenou experimentální ukázku lze zařadit do modelu démonologického, pokud připustíme, že šlo o opuštění fyzického těla. Ovšem zřejmě bude přijatelnější hledisko psychologické, že vše se odehrálo ve světě představ.

Jan Padych

25.1.2013

Sepsáno pro WWW.PADYCHBOOKS.COM

Zdroj: Jan Padych: Pravěké ženy a jejich velké tajemství


Vydáno: 5.1.2018 2:29 | 
Přečteno: 114x | 
Autor: Jan Padych
 | Hodnocení:



Komentáře jsou automaticky uzavřeny 30 dnů po vydání článku.

Komentáře rss

stop Uzamčeno - nelze přidávat nové příspěvky.

Nebyly přidány žádné komentáře.