Kategorie: články

Sňatky podle pravidel

Velké změny v soužití mužů a žen nastaly zřejmě až poté, co pastýři pozorovali...

Velké změny v soužití mužů a žen nastaly zřejmě až poté, co pastýři pozorovali genetické změny u mláďat, pocházejících z opakovaného připouštění příbuzných zvířat. Tehdy byla takřka všude na světě zavedena zásada exogamie. Od té doby docházelo ke sňatkům vždy mezi členy cizího klanu podle určitých zásad, které se pevně dodržovaly. Tyto zásady popsal Morgan („O pravěké společnosti“) na příkladu irokézských kmenů a pak byly úspěšně zjišťovány u přírodních národů. A dokonce tyto zvyky se ještě v závěru 2O. století udržovaly i ve střední Evropě, zejména v odlehlých horských oblastech.

Příklad toho, jaké problémy mohly nastávat na konci doby kamenné, kdy neolitičtí zemědělci žili pravděpodobně ve skupinovém manželství:

„...Čarš chvíli přemýšlel, jestli půjde do domu svých žen, nebo zůstane na noc v mužském domě, což také může, vždyť řadu posledních nocí zde prospal a nikdo mu to nemohl vytýkat. A není sám, kdo chodí spát do domu mužů. Také Bilš, někdy i Šakhiš. Všichni tři žili v Cheliši u svých matek, všichni tři byli přijati mezi muže v ten samý čas a přivedeni do Ahrchuše. Ani jeden z nich však nechodí běžně spát do domu svých žen, ačkoliv by měl. Šakhiš chodí v poslední době spát hlavně k hrnčířce Dhirhmě, která ale nebyla určena jako jeho žena. Jenomže ahrchušská hrnčířka je nesmírně významná. Kdo by se odvážil něco jí odmítnout? A ten druhý? Bilš? Ten se před svými ženami spíše ukrývá, jak se zdá. Občas ho shání jedna z jeho žen, věčně nemocná a nesmírně pobledlá Nanha. Vždycky jí slíbí, že přijde, ale pak zůstane na noc v domě mužů. No a Čarš? On to má obzvlášť složité... Velmi rád by chodil spát do domu svých žen, jenomže ze tří manželek by si ke svým příjemnostem zvolil jenom jednu, tu nejmladší a pohlednou Chmivu. S tou ale spí jeho nejstarší bratr Cherbiš. Po Čaršovi se chce, aby se společně s dalším svým starším bratrem Bešem podělili o zbývající dvě ženy, avšak on nestojí ani o jednu, ani o druhou. Nejsou ani staré ani škaredé, avšak příjemnosti nechce prožívat s žádnou z nich. Když nemůže spát s Chmivou, nechce ani její sestry. Ale upřímně, raději by prožíval příjemnosti s úplně jinou. S dívkou, která je však pro něho naprosto nedostupná. Správně by na ni ani neměl myslet. Podle dávných mravů ho strýc přivedl do rodiny tří sester, aby s nimi žil společně se svými dvěma bratry. Žádná jiná žena ani dívka by ho neměla zajímat. Snad o některých velkých svátcích, když je leccos dovoleno, avšak jindy ne. Dávní předkové nesmírně lpějí na starých obyčejích. Každý ví, že pradávné zvyky se musí dodržovat, jinak by se mohlo stát něco hrozného. I celý svět by mohl shořet a zbortit se. Stát by se mohlo ještě hodně jiných hrůz...“ (Jan Padych: Čas vlků)

Jan Padych

25.1.2013

Sepsáno pro WWW.PADYCHBOOKS.COM

Zdroj: Jan Padych: Pravěké ženy a jejich velké tajemství


Vydáno: 5.1.2018 3:23 | 
Přečteno: 150x | 
Autor: Jan Padych
 | Hodnocení:



Komentáře jsou automaticky uzavřeny 30 dnů po vydání článku.

Komentáře rss

stop Uzamčeno - nelze přidávat nové příspěvky.

Nebyly přidány žádné komentáře.