Kategorie: Projevy a ohlasy

PŘÍBĚHY Z ČASŮ DÁVNO ZAPOMENUTÝCH

(ZASETO 6/2003)

Už jako mladík zvítězil ostravský autor Jan Padych v soutěži Generace v oboru próza - Z časopisů je známý jako autor drobných povídek a fejetonů, později publikoval rozsáhlejší texty z dějin mystiky a náboženství i stati, popularizující pravěkou archeologii. Knižně vydal zatím čtyři tituly. Sibyla a démonismus (1991) pojednává o sibylské tradici od antiky až po dnešek, Fotbalový generál (1996) je knižní hrou pro mladé příznivce kopané, román Krysa v hlavě (1996) vypráví příběhy mladých lidí, kteří poznávají šikanu, feťáctví, metalový satanismus a podobně. Padychovým dílem bezesporu nejznámějším je román z doby bronzové Z pravěkých ság - Nesmrtelný.

Jak se podle vás prosazují na našem knižním trhu současní romanopisci?
Popravdě řečeno jak kdo. Kromě několika málo vyvolených, například Michala Viewegha, J. Šabacha a několika dalších mají naši autoři na knižním trhu situaci dosti svízelnou. Pro nakladatele jsou většinou bezpečnější investice do překladů zahraniční literatury, která byla už vydána jinde, a tudíž mají určité srovnatelné ukazatele a předpoklady. U nových próz českých autorů, kteří nepatří k těm nejčtenějším, je to vždy velká neznámá. Kromě toho se ukazuje, že i naši čtenáři většinou sáhnou raději po jménech znějících cize, hlavně anglicky. Zcela v duchu prastarého rčení, že doma není nikdo prorokem. Přesto ale věřím, že se i naše domácí románová tvorba dokáže prosadit, třebaže to potrvá déle. Pokud má ovšem patřičnou úroveň a má čtenáři co dát.

Po vydání zatím posledního románu Nesmrtelný s pravěkou tématikou se o vás mluví jako o současném Eduardu Štorchovi. Chcete tímto směrem pokračovat?
Rozhodně ano. V současné době mám rozpracováno dokonce několik příběhů, které budu postupně dokončovat. Jsou to mimo jiné dva svazky přímého pokračování Nesmrtelného, všechny tři příběhy se odehrávají na konci doby bronzové v okolí dnešního Brna. Rozpracován mám také příběh ze začátku mladší doby bronzové, umístěný do lokality Štramberka. Zajímavý bude možná i román z doby, kdy na jižní Moravě neolitičtí zemědělci budovali značně rozlehlé kruhové stavby, z nichž pozorovali a zřejmě i zaměřovali pohyby nebeských těles pro své kalendáře. V té době ještě v Egyptě nestály pyramidy. Román Nesmrtelný i ostatní svazky Z pravěkých ság se určitě dají charakterizovat jako dobrodružná literatura pro mládež s historickou tématikou, která vychází ze seriózních vědeckých poznatků. Mými největšími vzory jsou stále Eduard Štorch a Mika Waltari. Rád bych, kdyby mé romány stály v knihkupectvích a knihovnách právě vedle těchto a dalších mistrů slova o dávné historii.

Při listování archeologickými věstníky člověk málokdy vyčte něco, co by mohlo poukazovat na strhující příběh. Většinou se jedná o nezáživné popisy vykopávek obydlí pohřebišť. Co vás na pravěké látce tolik zajímá?
Samotné archeologické prameny k sestavení příběhu rozhodně nestačí. Je třeba si je doplnit vědomostmi z řady dalších vědních oborů, například je třeba vědět o tehdejší společenské struktuře i o tom, co tehdy lidé jedli, jak se odívali, jak provozovali řemesla, v co věřili, zkrátka pojmout přípravu takového díla v rozsahu celé antropologie. A příběhy tak mohou vznikat opravdu velmi zajímavé i napínavé. Náš moravský pravěk rozhodně své dějiny má a nejsou jen tak ledajaké. Pramenů je také poměrně hodně, takže si člověk může jen postesknout, jaká je škoda, že pravěká Morava neměla svého Homéra, který by zachytil nejen hrdinské činy svých současníků, ale dopodrobna rovněž ráz společenského prostředí a podobně. Materiálů je opravdu mnoho. Škoda, že úsilí o chléb vezdejší mě zaměstnává natolik, že nemohu této nádherné práci věnovat podstatně více než svůj volný čas.

Čím se vlastně živíte?
Už dlouhé roky pracuji v pojišťovnictví, vyhledávám klienty a uzavírám s nimi pojistné smlouvy. Práce to není jednoduchá, ale je zajímavá a baví mě. Obzvláště mi vyhovuje poznávání nových lidí a neustálý pohyb.

Jak se k vašim zálibám, kterým věnujete tolik času, staví vaše rodina?
Manželka Anička, s níž jsem už sedmadvacet let, mi stejně jako dnes už dvacetiletá dvojčata Samuel a Daniel velice fandí. Všichni si nesmírně přejí, aby se mi podařilo napsat a publikovat co nejvíce takových knih, jakou byl úvodní svazek pravěkých ság.

Vydáno: 11.5.2012 17:15 | 
Přečteno: 770x | 
Autor: Padych
 | Hodnocení: