Kategorie: MINIPOVÍDKY

Jan Padych: Přijel generál

Vzpomínám si, bylo to zrovna před třiceti lety. Povolali mě na manévry jako poručíka. Mezi záložáky nás bylo jen pár důstojníků, zbytek většinou vojíni a poddůstojníci. Poručíci jsme tam byli dva, na rozdíl od Pavla jsem měl tu výhodu, že jsem nemusel velet žádným záložákům a chodil jsem do proviantní služby, kde po mně kdovíjakou práci nevyžadovali, spíše jsem se měl seznamovat s agendou a celkovou činností proviantní služby, což jsem už dávno znal. Tak jsem se často vytratil do města, když jsem se sám nabídl, že třeba odnesu objednávku do pekáren nebo kde jinde bylo třeba, a docela jsem se poflakoval. Pavel to měl mnohem složitější. Hned prvního dne se na pohovoru od náčelníka týlu dozvěděl, že má u svých podřízených důsledně dbát na takzvanou subordinaci, tedy na dokonalou vojenskou kázeň, a že se od jeho čety záložáků očekává také kus odvedené práce. Šlo hlavně o natírání čar na asfaltových a betonových plochách, také o všelijaké úklidové práce od zametání a likvidaci všelijakého nepotřebného harampádí. Pavel nadšením neoplýval. Jeho záložáci už vůbec ne. A ke všemu ještě do posádky přijel generál s několika svými plukovnickými šaržemi. Generál se někde zdržel cestou a ti jeho plukovníci procházeli kancelářemi, přišli i k nám do proviantní služby. Viděl jsem, jak si libují ve zdravení s jinými oficíry, dokonce i mezi sebou navzájem, když se střetli třeba mezi dveřmi nebo na chodbě. Já svoji čepici raději hned schoval, jinak by ani u mě to zdravení nemělo konce. Plukovníci odešli do jiné budovy a pak se objevil generál. Uviděl jsem ho z okna. Šel od brány naprosto sám po volném prostranství. Několik Pavlových záložáků, kteří tam venku předtím práci spíše předstírali, najednou zmizelo. Generál vtrhnul do jedné z budov, ale tam se podle všeho nikam nedostal, asi to tam rychle pozamykali, protože se zase brzy ukázal. Stejně tak nejspíš pochodil v další budově, zase byl najednou venku. Sledoval jsem ho z okna zpoza záclony a nebyl jsem sám. Všiml jsem si podle obrysů, že i z protější budovy ho kdekdo sledoval, záclony používali ke krytí, stejně jako já. Generál přišel k jedné boudě, ta byla zamčená. Ohlédl se. Napadlo ho tu boudu obejít. Když zašel za roh, z opačné strany se objevili dva záložáci, zjevně věděli o každém pohybu generála, takže se drželi přesně, aby je neviděl. Takže když se generál vynořil z druhé strany boudy, ti dva se přesně tak ztratili za boudou. Odněkud z vedlejších kanceláří se ozval hlasitý řehot několika mužů, kteří bezpochyby sledovali to, co já. Generál se pak přiblížil k další boudě. Z ničeho nic se do ní rozběhl, hned byl ale venku. Chtěl odejít, ale zastavil se a pro změnu se zase rozběhl za tu boudu. Odtud pak nevyšel sám. S ním vyšli i dva záložáci, oba drželi smetáky. Ozval se další řehot z vedlejších kanceláří. Myslím, že stejně tak se řehtali i v budově tam naproti, když to sledovali. Generál tam dole u boudy něco razantně vytýkal a vysvětloval oběma záložákům. Ti stáli poslušně v pozoru s těmi smetáky u těla. Pak jim generál ukázal, že mají pokračovat v práci a oni se pustili do zametání, dokonce s takovou horlivostí, že by to do nich opravdu nikdo neřekl. Řehot z vedlejších kanceláří neustával. A zatím generál, zjevně uspokojený svým úspěšným zásahem, zamířil do budovy štábu. Bylo vidět, že tam už přestali vyhlížet přes záclony. Zřejmě se chystali, až se generál objeví přímo u nich. Ještě toho dne jsem byl u toho, jak Pavel zastihl ty dva generálem dopadené záložáky. Zrovna se po obědě opět chystali někam ukrýt. Pavel k nim chtěl promluvit,ti dva ho však ani nepustili ke slovu. „Hele, co ty chceš? Co jsi? Jenom poručík?“ obořil se na Pavla ten vyšší z obou záložáků. „Tak toho nechej, těch svých řečí. Nám přece dal čočku generál, tak co ty, obyčejný pošťák!“ Přece jenom jim chtěl něco říct, ale ozval se ten druhý: „Neslyšels? Máme ti to zopakovat? Nám dal čočku generál!“ Oba se obrátili a šli po svých. Docela mi bylo Pavla líto. Opravdu je to svízel, když do subordinace zasáhnou šarže nejvyšší…

Vydáno: 30.10.2017 5:18 | 
Přečteno: 144x | 
Autor: Jan Padych
 | Hodnocení:



Komentáře jsou automaticky uzavřeny 30 dnů po vydání článku.

Komentáře rss

stop Uzamčeno - nelze přidávat nové příspěvky.

Nebyly přidány žádné komentáře.