Kategorie: Výňatky, Nesmrtelný

Holky nezbedné

Holky nezbednéZ pravěkých ság - Nesmrtelný [výňatky] - (vydáno v roce 2000, nakl. Alpress Frýdek-Místek)
Opět si naproti ní přisedl. Stinka se dává do řeči, je mnohem sdílnější než předtím...

Opět si naproti ní přisedl. Stinka se dává do řeči, je mnohem sdílnější než předtím, snad tím chce odvést jeho pozornost od již vyřčených otázek. Moc ji neposlouchá. Uvažuje, jestli otec přežije, nebo ne. Pokud k němu doléhají nějaké její řeči, pak jenom takové, které ho příliš nezajímají. Co je mu do stinkesů, když neví, jestli otcovo tělo bude živé jako předtím. A Stinka nemá žádné ohledy. Jako každou druhou kapraďovou holku ji nebaví vrtat se v zemi a dělat kolem krav a čuníků, proto raději loudí z chlapů jídlo a různé věci. Zřejmě jí to vyhovuje. Proč by ho mělo zajímat, že děti stinkesů jsou odháněny od dětí slušných rodů? Na tom přece není vůbec nic divného! Zato však ho trochu zaujalo, čím se obě s Hasatou bavily, když už z nich byly velké holky, které o sobě už leccos vědí. Rády strašily. Ve dne, ba i v noci. Snad z touhy po pomstě, snad proto, že je začalo zajímat něco jiného než hloupé hry s panenkami. Dělaly to nejraději tak, že se svlékly, navázaly si z trav sukně, rozcuchaly si vlasy, umazaly tváře a číhaly na osamělé muže, jdoucí po stezkách i mimo ně. A když se jim podařilo někoho překvapit, nevyšel z toho nijak snadno. Úúú! Pojď sem! řvaly prý po něm a točily se s ním dokola v divém reji, až toho měl chudák dost. Nezřídka jim překvapený muž nechal všechno, co měl. Pak utekl a byl rád, že přežil. Bylo to moc pěkné, stýskala si Stinka. Takhle získávat různé věci... A tamti? Jistě pak měli o čem vykládat. Třeba o celém houfu lesních divoženek. Zvlášť to prý působilo, když visely na větvích a pištěly: Uííí! Uííí! To už měl každý dost a na útěku odhazoval postupně všechno, co měl, aby se prý uchránil před nálety stuhín a morav. Vždyť se říká, že takováto pronásledující potvora musí odhozenou věc vzít a někdy i spočítat, aby se mohla dát do dalšího stíhání. Ony dvě s Hasatou to vždycky posbíraly. Sekery, nože, svazky šípů, ale i korále, náramky. Nejvíc měli nahnáno lovci, hlavně ti osamělí. Když nesli střelenou srnu či zajíce, hned všechno odhodili, úlovek i zbraň, a mazali pryč. Takový měli děs, aby se na ně nerozhněval lesní duch, že mu zabíjejí kusy z jeho stáda...

     Vstal, Stinka zmlkla, nepřestala však třít zrní. Jde jí to dobře, na misce má už víc mouky s plevami než celého zrní.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Román „Z pravěkých ság - Nesmrtelný“, ze kterého je výše uvedená ukázka, zavádí čtenáře do konce doby bronzové. Autor Jan Padych se však zabývá i dalšími pravěkými epochami.

-----------------------
Stáhněte si nové eknihy z webu www.padychbooks.com autora Jana Padycha:

  • Prastará tajemství 1.-6.díl – dobrodružný a mysteriózní příběh z konce pravěku
  • Krysa v hlavě – příběhy mladých lidí z konce 80. let (party, šikana, fašismus, satanismus, feťáctví, narkomanie)

Vydáno: 16.8.2015 21:33 | 
Přečteno: 1035x | 
Autor: Padych
 | Hodnocení:



Komentáře jsou automaticky uzavřeny 30 dnů po vydání článku.

Komentáře rss

stop Uzamčeno - nelze přidávat nové příspěvky.

Nebyly přidány žádné komentáře.