Kategorie: Výňatky, Krysa v hlavě

Když si kluci hrají

Když si kluci hrajíKrysa v hlavě [výňatky] - (vydáno v roce 2016, Nakladatelství DANIEL, Ostrava)
 Kaploše, se kterým už nejméně rok lepil modely korábů, našel doma. Kamarád právě rozehrál bitvu...

Kaploše, se kterým už nejméně rok lepil modely korábů, našel doma. Kamarád právě rozehrál bitvu. Pestrý koberec jeho pokoje se proměnil v přímořskou pevnost s hradbami z kostek a v záliv s modely korábů ve stojanech, aby nepadaly, ale aby vyhlížely jako plovoucí lodě. A celé pobřeží, oddělené od moře zohýbanou prádelní šňůrou, obsadil Kaploš panáčky z různých stolních her. Ještě nedávno by Brzda nedokázal odolat, aby nepřiklekl a nepřiznal se k některé z válčících stran. Avšak od chvíle, kdy se mu zalíbila Hanka, už po takové zábavě netoužil.

„Proč dřepíš ve tmě?“ ukázal Brzda k oknu, za kterým až skoro syčela předprázdninová výheň, zatímco šerý vzduch v pokoji chladil.

Kaploš se nedal vyrušit. Z úst vypravil zvuk, napodobující dělovou salvu, a dlaní smetl pár kostek z hradeb i s hrstí figurek. Lodě zatím stály všechny, i když na jejich palubách i v naznačeném moři leželo panáčků jako nasypáno. V podstatě se však nic význačného nedělo. Určitě zase vyhrávají piráti, pomyslel si Brzda.

„Kdo vede?“ zeptal se.

„Zatím je vyrovnáno.“

To mi říkej! ušklíbl se Brzda. Jistě vedou piráti. Jako vždy. A je vůbec nutné zírat, jak si takový kluk hraje s těmi svými panáčky? Jako by neměl jiné možnosti zábavy. I když... Brzda ještě nedávno takhle dřepěl nad předstíraným bojištěm a docela ho to bralo. Teď ho však něčím podobným nesloží: hračky, zábavy pro špunty, nic víc. Kluci v tom věku už poslouchají tvrdou muziku, kouří, točí se kolem kolotočů, herních automatů a už vědí, co s holkama. Tenhleten pirát si pořád ještě hraje.

Však ať si hraje, když jinak nemůže.

Ještě, že z Kaplošova okna viděl na Hančino okno a před její dům, sice jen z úhlu, ale aspoň trochu.

„Kaple,“ přešel Brzda k oknu, po špičkách, aby neporušil bojiště, „čí je to přístav?“

„Královny sedmi moří!“

Salva, údajně vychrlená z pevnostních děl, zakymácela lodí s nejvyšším stožárem a svrhla tím do moře několik panáčků. Ve skutečnosti s lodí zakymácel Kaploš.

„A kdo útočí?“ předstíral Brzda zájem, zatímco hlídal dům s Hančiným oknem.

„Sandokan,“ odpověděl Kaploš, ale až po třech předstíraných salvách, „kníže malajských pirátů.“

Sandokan, muž nad všechny muže, síla, odvaha, čest. Hrát si na něho? Docela pěkné. S panáčky to však jistě není ono. Brzda si připomněl vtip, který někde zaslechl, a hned ho použil: „Víš, jaký je rozdíl mezi Sandokanem a tebou?“

„No?“ pobídl ho Kaploš a povalil kus hradby i s vojáky.

„Sandokana nazývali malajským tygrem, ty jsi zdejší kůň.“

Kaploš zapomněl naložit s piráty stejně krutě, jako s královninými vojáky.

„Co najednou máš?“ opřel se rukou o koberec mezi fregatou a škunerem, „vždyť vím, že to jsou koniny, ale baví mě to, a ty jsi tu ještě nedávno klečel se mnou.“ Náhle se pleskl do čela, jako by jeho lodě přinejmenším objevily neznámý břeh. „Kůň? Proč já, když u tebe to vypadá na ohlávku a seno?“

Jasně, Kaploš o Hance ví. Ale jeho podobné věci teprve čekají. Přece se říká, že to trefí každého kluka. Tenhle si zatím vystačí s dobýváním svých pevností. Docela pěkné: dobývání pevnosti, ve které sídlí... A královnou je přece – kdo

jiný? Ale tenhle kojenec to snad ani nemůže chápat. Nedorostl. Však ať...

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Ukázka ze sbírky novel „Krysa v hlavě“, která je volně ke stažení na www.padychbooks.com. Na tomto webu připravujeme v tomto roce (rovněž ke stažení zdarma) románovou trilogii z konce doby bronzové „Z pravěkých ság“.Následně i pojednání „Temné stíny dávnověku - svět pravěkých mužů, héroů a bohů“.


Vydáno: 1.4.2017 9:28 | 
Přečteno: 298x | 
Autor: Padych
 | Hodnocení:



Komentáře jsou automaticky uzavřeny 30 dnů po vydání článku.

Komentáře rss

stop Uzamčeno - nelze přidávat nové příspěvky.

Nebyly přidány žádné komentáře.